"K" jako kontrast

Když grafice chybí jedno "K" tak nikoho neoslovíte.

Bez ingredience "K" se totiž stane přesně tohle:

• vaše grafika nebude mít žádnou šťávu

• nebude mít žádné výrazné charisma

• a vy (jako autor/ka designu) budete z toho taky pěkně frustrován/a

Inspirace uměleckou fotografii

Co mají společného všechny následující fotografie. (tedy kromě toho, že jsou černobílé? :)

Odpověď je naštěstí pěkně očividná:

Je tam nádherný světelný kontrast , v tom dynamickém střídání světlých a tmavých ploch.

Takže když to funguje v umělecké fotografií, tak proč by to nefungovalo v grafickém designu?

Jaké je workflow šikovného grafika?

Vyhledá dvě podobné entity plakátu, a to může být cokoliv.

Zesílí kontrast mezi nimi.

A tím pěkně vytvoří silné napětí uvnitř grafické plochy.

Napětí v klasické grotesce!

Než se ponořím do našeho grafického napětí, tak jěště malá kratičká zastávka v živém světě.

Vzpomínáte na komediální duo Laurel a Hardy? Základní (řekl bych až) kruciální pilíř jejich komiky byl vztyčen právě na napětí, nebo-li na kontrastu:

tělesné konstituce obou figur

na kontrastu temperamentů: direktivní Hardy vs. nejistý Laurel

Ostatně, na silném napětí a kontrastu byly postaveny další humorné dvojice, viz:

• komici Voskovec~Werich

• komici Šimek~Sobota

• dobrodruzi Bud Spencer~Terence Hill

• detektivové Jake~Tlusťoch

Tak a teď, když je už půda připravena, teď si to životodárné třaskavé napětí (ten kontrast) přeneseme do naší krajiny grafického designu:

Máme mnoho grafických kontrastů

V grafické říši existuje celá fůra kontrastů, podívejte, co jich můžeme použít:

• Kontrast barevný a světelný

• Kontrast proporční: mezi hlavním titulkem a drobnou typografií

• Kontrast v ostrosti: napětí mezi ostrou hranou ~ a blur rozmazaným efektem

• Kontrast objemový: 3D objekt ~ plochá typografie

Ať žije grafický antagoismus!

Proč tenhle plakát funguje?

Osobně si myslím, že to je ze tří důvodů:

Rytmus a střídání velkých/menších ploch.

Je zde výrazné barevné napětí: černá vs. syté barvy .

Rovněž zde panuje jasná HIERARCHIE TEXTŮ. Je tu výrazně diferenciována škála velikostí textů – čtenář se krásně orientuje v ploše – je hned jasné, co je primární text, co je sekundární a tak dále ....

Závěr

A na samotný závěr čistě pro odlehčení připojuji dvě videa na téma vokálního kontrastu. Hrdelní zpěv ~ sopránový kontratenor.

Poslední grafický check-point

Přátelé, kdykoliv budete mít před sebou poněkud nudnou grafiku, položte si kontrolní otázku:

Nechybí mi tam náhodou KONTRAST a NAPĚTÍ?

Vládne mé grafické ploše silný vizuální napnelismus?

S pozdravem Michal Žižka